"Nenávidíte-li mě, těší mne to stejně, jako byste mě milovali, neboť je to důkaz toho, že nejsem lhostejný vašemu srdci."
Theódore De Banville

Jsem ten, kým nemůžu nikdy být

23. srpna 2015 v 13:00 | Eliška/Petr |  Vzpomínám
Vzpomínám si na to, jak jsem šel životem. Věděl jsem, kdo jsem, nebo to přinejmenším tušil. Jenže jsem se to snažil překonat, nejde to.

Narodila jsem se jako holka a všichni se tak ke mě chovali. Kupovali mi dívčí věci a já se snažia přizpůsobit. Nosila jsem dívčí věci, hrála si s dívčími hračkami. Chtěla jsem být jako ony, ale nebyla jsem, nemohla být.

Jeden den jsem se s vypětím sil namalovala a druhý den jsem nechtěla ty věci ani vidět. Jeden den jsem si udělala culíka a dala si do vlasů velmi nepohodlnou čelenku. Hned po příchodu ze školy jsem si jí vyrvala z hlavy i s chomáčem vlasů a letěla pryč. Mimo dům nevyjdu bez podprsenky, i když mi ta prsa opticky zvětšuje. A to je pro mne trapné.
Matlala jsem si na ksicht různé přípravky proti akné, snažila se být jako ostatní holky. Připadala jsem si škaredá, nepřirozená a uzavřela jsem se do sebe.
Jenže přirozenosti se nedá utéct, ani já neutekla. Přestala jsem s tou hloupou přetvářkou, přestala vymýšlet kraviny, které mě měly "předělat" na tu holku, kterou jsem měla správně být.
Začala jsem nosit dívčí oblečení, které bylo parodií na to chlapecké.
Ze začátku deváté třídy jsem si koupila košili, dámskou. Byla sice dámská, ale ten pocit byl nepopsatelný. O krok jsem se přiblížila k tomu, abych byla takováý jakáý jsem měla být od narození.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Píšeš si deník?

Ano, píšu 28.6% (2)
Někdy 28.6% (2)
Ne, nemám čas 14.3% (1)
Je to zbytečné 28.6% (2)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama